Úspěšná neděle
Autor: Marek Ambrož
Tuto neděli (10.3.2013) se počasí tvářilo nevlídně. Vlhko, nízká oblačnost a začínající mlha. Déšť však zůstával pořád v mracích, skoro nefoukalo a teplota se držela ve snesitelné oblasti. Obyvatelé St. Petěrburgu by řekli, že je krásně a s plavkami a ručníky by vyrazili k Ladožskému jezeru. Já se Šugim jsme šli raději na letiště zalétat nové stroje.
Šugi, po několika předchozích pokusech, konečně rozchodil Aero A 42.
Je to celobalsová polomaketa československého bombardéru z 30-tých let s rozpětím asi 110 cm. Tak jak je Šugiho zvykem, model je perfektně zpracován a ve vzduchu vypadá nádherně. Pilotáž není pro začátečníky a silně připomíná předlohu, která se kvůli mizerným letovým vlastnostem nedostala do sériové výroby a letoun byl vyroben jen ve čtyřech prototypových kusech. Pavel hrdinsky umístil podvozek hodně dozadu (tam kde na skutečném letadle opravdu byl) a tak starty a přistání jsou zábavou především pro přihlížející.
Ve vzduchu to zatáčí jaksi placatě a na výškovku se stačí jenom křivě podívat a už to skáče (to částečně spravily exponenciály výškovky). Model je vybaven pumovnicí, ale odhoz bomb je trošku problém, protože puštění kniplu na jednu sekundu znamená zatáčku o 180°. To je však u polomaket běžné a horší letové vlastnosti jsou bohatě vykoupeny úžasným pohledem na letadlo šinoucí se vzduchem.
Já jsem konečně zalétal P-38 Lightning.
Celopolystyrenová stavebnice od firmy Flyingstyrokit je perfektně zpracovaná s množstvím maketových detailů (kterých jsem tam polovinu nedal). Výrobce udává dobu na dokončení modelu 12 hodin. Já jsem stavebnici dostal jako překvapení od manželky pod stromeček a hned na Štěpána na ní začal vyšívat. Nepokládám se za úplného amatéra, ale přesto mi stavba zabrala dobrých 50 hodin (6 hodin jsem lepil a změkčoval nálepky). Tak nevím, pánové ze Styrokitu musí být fakt dobří, ale stavbu tohoto modelu bych začátečníkům určitě nedoporučoval.
Ze zalétání jsem měl dost strach, letadlo vypadá jedovatě a má nějak víc motorů něž sem zvyklý. Ráno jsem si uvařil svařák do termohrnku a vzbudil manželku, aby mě odvezla na letiště. Moc se jí nechtělo, že prý je brzy, hnusně, zima a kdoví co ještě. Teprve až věta- Když jsi mi to koupila, tak se pojď aspoň podívat jak to rozflákám!- ji přesvědčila a jeli jsme.
Šugi se uvolil, že to hodí (podvozek jsem tam dal jenom jako atrapu na vystavování a pro start se použít nedá). Model má nestandardně moc trupů a vrtulí, takže není možno ho pořádně chytit. Kolena se mi klepala jako vibrátor staré panny, přidal jsem plyn a šlo se do vzduchu. Následovalo překvapení, éro letělo parádně. Po vytrimování křidélek (asi je to slepeno křivě) jsem dostal model hned do ruky. Let je přiměřeně rychlý, při přetažení nemá snahu padat do vývrtky a hned při první startu jsem udělal přemet, výkrut a souvratovou zatáčku. Při přistání se to dá dost natáhnout takže nehrozí poškození vrtulí. Dva motory žerou baterku jako Tatramatka ponožky (1600mAh vystačí na 10 minut letu) a při druhém startu mi oba motory zdechly (naštěstí oba současně). Model však dobře klouže a nouzové přistání nečiní problém ani ve větší vzdálenosti.
Na závěr bych chtěl poděkovat pánům za Styrokitu. Opět se jim povedla stavebnice modelu, který perfektně vypadá a velice příjemně se řídí. Dík!