A3 - SOVA
(Autor: Zdeněk)
Tak jako
mnoho dalších jsem i já po naší Podlipácké prosincové schůzce zblbnul a začal stavbu říditelné A3. S ohledem na moji stávající lenost jsem se rozhodl pro stavebnicovou verzi, kterou poupravím k obrazu svému. Ono to asi ve výsledku vyjde skoro na stejný peníze jestli vzít stavebnici nebo stavbu zahájit systémem udělej podle plánu sám.
Do ruk se mi tedy dostala stavebnice SOVA od „Pelikoša“. Je to sice jedna z menších variant A3 navíc ještě s ocasem do „T“, ale jiná skladem nebyla takže to bude Sova.
Tato stavebnice se Pelikošovi opravdu povedla. V pevné krabici chránící křehký obsah bylo opravdu vše potřebné, žádné křivé nosníky nebo sukovité kusy balzy (jak se mi u stavebnice jiného výrobce stalo). Jediné co bych balení vytkl byl hodně poskládaný potahový papír (malá krabice), takže sem musel dost žehlit. Z výkresu v měřítku 1:1 jsem udělal kopii abych jej následně mohl rozstříhat na jednotlivé konstrukční díly.
Stavbu jsem začal výškovkou, která je nejjednodušší, abych se modelářsky „rozcvičil“. Pro dělení balsových nosníků používám žiletkovou pilku takže udělat všechny díly je otázkou chvilky. Pro lepení jsem použil přiložené disperzní lepidlo (hustější Herkules). Spoje jsou dostatečně pevné a když nespěchám, není důvod používat kyanoakrylát. Odtokovou hranu jsem zabrousil do šikminy, protože budu používat panty typu „izolepa“. Klapka výškovky a směrovky je z nějakého odřezku balzy tl. 3mm kterou jsem doma našel. Původní sestava ocasu má být do T, což mi pro řízení úplně nevyhovovalo, takže první změna od originálního plánu.
Pak následují křídla. Žebra jsou řezaná přesně a bez chlupů, takže nevyžadují žádnou velkou péči. Navíc středová žebra už mají na sobě požadovaný úkos a koncová žebra jsou ze silnějšího materiálu. K lepení konstrukce obou křídel i jejich následnému slepení k sobě opět používám přiloženou disperzi. Vše drží a i bez potahu je křídlo docela pevné.
Potah křídel byla trochu divočina protože papír měl, po vytažení z krabice, na sobě docela velké a ostré sklady, které sice žehličkou trochu povolily, ale nešly rozžehlit úplně do ztracena. Papír se navíc při žehlení choval jaksi divně a po vychladnutí se prohýbal ve směru pohybu žehličky. No co, jiný potah nemám, takže musím pracovat s tím co je.
I když po nalepení papíru na kostru byl papír celkem dobře vypnut, přetřel jsem ho pro jistotu ještě napínákem, což se ukázalo jako ne příliš šťastné řešení. Po zaschnutí se papír vypl jen minimálně, přilepil se ke kostře takže udělal shluky a ještě vylezly místa kde byly sklady. No hnus fialovej. Ani druhý nátěr moc nepomohl, takže to holt zůstane tak jak je. Pro ostatní stavitele – nejprve zkusit vypnout vodou a pak teprve lakem.
S trupem jsem se už tak moc nepáral, protože jsem se už viděl lítat :) Původně jsem chtěl všechno na tupo přilepit k trupu oboustrankou, ale nakonec padla volba na alespoň částečné zapuštění vnitřností. Zesílení trupu a vysochání děr pro serva a přijímač byly otázkou chvilky.
Další stavební odchylkou od originál plánu je pozice křídla na gondole trupu, kterou jsem dal co nejvíc dozadu kvůli těžišti. O to je zase delší ocasní nosník - cca 1cm.
Pro přilepení nosné destičky křídel k trupu poprvé používám kyanoakryl kvůli urychlení práce. Stejným způsobem jsou přilepeny pevné části ocasních ploch. Páky na pohyblivé části jsem vytesal z vahadla od serva.
Ovládání je přes ocelový drát s dvěma vodícími místy. Sice jsem ušetřil pár gramů, ale o to horší je manipulace s modelem před „vystřelením“.
Podle plánu má být umístění vlekacího háčku 5mm před těžištěm. Toto je ale pro případ kdy se model vleká „běžecky“, pro tahání gumicukem jsem raději umístil háček 10mm před těžiště. Tím je kompletně hotovo a vyčkávám vhodného rána na zalítnutí.
Krásné nedělní ráno, kouř z komínů stoupá rovně vzhůru. Honem obstarat domácí zvířectvo, nabalit modelářské harampádí a tradá na letiště. Model chci jen zaklouzat, takže beru jen A3 a na sobě lehkou bundu s tím že hned pojedu domů. Ejhle – chyba, na letišti je Marek s Redkem a mají natažený gumicuk. Jedno klouznutí – Sova se chová docela stabilně, možná trochu lehčí na čumák. Natahujem gumu a s Radkovou asistencí startujem. Očekával jsem že budu při vleku zápasit se směrovkou, ale Sovička se téměř bez zásahu do řízení nechala sama vytáhnout, při kluzu táhlé zatáčky a dlouhé dosednutí, zvykáme si na sebe. Sice se začíná mírně zvedat vítr, ale o to lepší je stoupavost při vleku.
Když to celkově shrnu: Velká spokojenost
-
stavebnice moc pěkná,
-
cena celého modelu cca 950kč (stavebnice, 2x servo, 3ch přijímač, 1s LiPo, táhla, drobotina),
-
postavené po chvilkách za čtyři večery,
-
vzhledově průměr
-
letové vlastnosti naprosto dostačující