Mistrovství ČR žáků 2018 v raketovém modelářství v Krupce
Poslední červnový víkend se uskutečnilo dlouho očekávané Mistrovství České republiky žáků v raketovém modelářství. Pořadatelem byla RMK Krupka. A soutěž byla naplánována na 2 letové dny.
Příprava nejprve probíhala s rozvahou, protože času bylo dost. V závěru se tento stav ale plně obrátil a času bylo málo a spíše se dostavovala nervozita, zdali všechno stihneme. Na mistrovství se totiž léta ještě kategorie raketoplán. Takže děti si museli postavit ještě min 3 raketoplány.
Na druhou stranu republiky jsme vyráželi již v pátek. Před večerem jsme se všichni potkali v klubovně RMK Krupka, kde jsme měli po 3 dny zázemí. Postel, sprcha, kuchyňka, velká společenská místnost, která pro nás byla jídelnou, společenskou místností i dílnou. Hned první večer jsme přípravě dali vše. Děcka za deště stříkali raketoplány v improvizovaném stříkacím boxu. Ještě v 11 hodin večer, jsme za svitu měsíce stříkali streamery a spát jsme šli až okolo půlnoci.
V sobotu ráno nás letová plocha, výsypka hlušiny z bývalého povrchového dolu, přivítala hodně svěžím větříkem. Vítr by nevadil, kdyby terén nebyl tak neprostupný, ostružiny po prsa, kopřivy po ramena, zářezy a propadliny nad hlavu…
Začínalo se padákem. Polovina startovního pole měla max (maximální letový čas, který umožňují pravidla). Ale po prvním kole nebylo žádného závodníka. Všichni byli v ostružiní. Po hodině se začali všichni vracet. Ale nikdo neměl model . Takže se začali stříhat do padáků velké díry, aby rychleji padali a následovala loterie „kdo se z oblohy shodí tak akorát – dobrý čas a najitý model. Jen Ála byla v klidu. Hned v prvním kole totiž dostala 0, protože se jí přetrhla nit a raketa padala zvlášť, padák padal zvlášť…. Druhé kolo začalo. První šla Ála a bohužel to byla opět nula. No a všichni ostatní startovali se zatajením dechem, jak dobře spadnou. A spadli. Jen Čenda se toho nebál. A i s dírou v padáku zalétl druhý max. Ale to bylo na dlouhou dobu naposledy, co jsme Čendu a jeho tátu Milana viděli, zmizeli v ostružiní . Ve třetím kole Ála dala jen 95s. Čenda se ještě nevrátil. A všichni zbývající Franta, Juráš, Mira dali s přehledem max. A šlo se k výsledkové tabuli čekat, jak to dopadne. Nakonec z toho byla stříbrná medaile pro Mirka. Super. A 4.místo pro Frantu a 5.místo pro Jirku. Bylo to těsné… Ale dobré výsledky.
Následoval oběd. Děti dostali řízky z mc káče. To byly šťastné úsměvy….
A zde je pohoda v našem pracovním stanu.
Pak následoval raketoplán.Všichni jsme tušili, že jsme na něj připraveni dobře. Vždyť jsme je včera pozdě v noci ještě stříkali . Kdyby věděli, že barvy ještě nejsou vše…
Jirka s tím 2x třísknul o zem za 0 až ve třetím dal 23s.
Mira zalétl v prvním kole 27s, ale potom měl 2x za nula.
Franta také začal 0, potom ale zapsal 33s a 73s a bylo z toho solidní 6.místo.
Ti všichni, ale měli alespoň výhodu, že nemuseli do ostružin . Ti zbylí, Čenda a Ála si to užívali. Ála dala hned v prvním kole max a byla suverénně na prvním místě. Ale také zmizla na hodinu v terénu, aby se pak vrátila s nepořízenou. Musela použít druhý model, který už nelétal tak dobře ,a tak zaznamenala již jen 35s a ve třetím nulu. No a čekala, na co to bude stačit. To Čenda to vzal obráceně a rozvážně. V prvním kole jen 28s, ve druhém se zlepšil na 89s, ale to již byl výlet do okolní flóry. Po chvíli se vrátil, vytáhnul druhý model a šel na třetí start, který rozhodne.
S taťkou to zvládli dobře, zapsali 75s a v součtu mu to vyneslo titul Mistra České republik v kategorii raketoplán. Alča pak brala bronzovou medali. Supr výsledky.
Potom přišel na řadu streamer. Všichni očekávali pohodový průběh a minimální procházky do okolí. Jak šeredně jsme se mýlili. Odpolední teplo s trošku větším větříkem opět odnášel modely daleko do houštin, kopřiv a trní, s občasným překvapením. Letové výkony jsme zde měli průměrné. Výsledky jsou tedy také průměrné. Pořádně nám nefungovali streamery, ale odladit je, to je běh na dlouhou trať.
Jen takový malý exkurz stranou. I já jsem se rozhodl pomoci v poli a jelikož Alče ulétla již první raketa, rozhodl jsem v druhém kole jí dělat donášku. Postavil se daleko od startoviště s myšlenkou, že to mám v poho chycené. Bohužel Alča měla zrovna dobrý let a raketa mě přeletěla v dosti velké výšce. Rozběhl jsem za ní. Bohužel za chvíli se mi nohy zastavili, ale trup v pohybu pokračoval. Výsledek byl, že jsem s sebou předpisově švihnul do pole ostružin. Ale mohu vám říci, že nejhorší není tam spadnou, ale vylézt od tama…. Když jsem si tu příjemnou chvilku užil a postavil se, zjistil jsem, že již nevím kde je raketa. Tak jsem se v tom ostřužinovém lánu (on má fakt tak 300x500m, místy přerušený stromy) začal brodit sem a tam. A přitom jednom tam, jsem uprostřed toho všeho našel pěkně vysekaný palouček a tam pár květináčů s okrasnými rostlinkami.
Nakonec se mi raketu podařilo najít. Byla jen 10m nad zemí v koruně stromu a do konce kola zbývalo jen 20min. Naštěstí se tu objevil táta Mira se svým riflovým oblečením a hrdinně pro to vyšplhal. V tu chvíli se tu naštěstí objevil přivolaný vůz s tátou Milanem. Takže se Alče podařilo 5min před koncem již být na rampě. Bohužel termika již nepřišla, byl z toho průměrný čas a střed výsledkové listiny.
V nedělí ráno se opět létal streamer. Ale jen na poloviční motory (výkonově). A novým soutěžním formátem. Po skupinách po 6 závodnících, s přepočtem na 1000bodů pro vítěze. Po základních kolech se pak postupuje o semifinále, kde jsou 2 skupiny. A pak již finále, kde je 6 nejlepších. Pracovní čas pro každou skupinu je 10 min, tedy soutěžící mají relativně vyrovnané povětrnostní podmínky pro všechny závodníky.
Závody jsou takové rychlé, pořád se něco děje, děti neustále ztrácí přehled o tom jestli již letí, a pak se za účinné podpory rodičů a vedoucích opět nacházejí a dobíhají na start. Ty závody baví. Někteří z nás po ránu opět zapomněli vázat uzlíky na šňůry. A motory měli silnější výmet, takže když byl streamer navázán na krátkou šňůru, tak tu dokonalou, ultrapevnou, ze Škody auto zakoupenou šňůru, přetrhl. A tak Alča i Franta měli hned po prvním kole 0 a byli vyřazeni z bojů o finále. Alča toho tedy využila a ve třetím kolem objevila další slabé místo konstrukce našich raket. Při výmetu odhodila i hlavici a tak zapsala další 0. Tím rázem při výmetu se prořízl provaz skrz polystyrenovou zátku hlavice. To jsem ještě neviděl… Juráš létal výborně. Předvedl dokonce nejdelší let celé soutěže, celkově zapsal 2 x 1000bodů a byl po základní části suverénně nejlepší s nádskokem více jak 100bodů. Moc pěkně létal i Mira, který zalétl 1000b. v posledním kole. Čenda neměl úplně štěstí na streamery, ale bojoval. A nakonec jako poslední proklouzl do semifinále.
Semifinále i finále se létá vždy od 0. Nehledí se na výsledky ze základních kol. Byli dvě semifinálové skupiny, vždy po 6ti závodnících. Počasí se začínalo uklidňovat. Začínali rozhodovat detaily, které dělali vteřinky ve výsledcích.
Semifinálové boje byli těsné. Tak těsné, že Čendovi finále uteklo o 2s. Mira jedno semifinále ale vyhrál, v druhém semifinále byl Jirka 3tí.
O chvíli později vyhlásili finálové kolo. Vítr se uklidnil, bylo pod mrakem. Šest ramp obsadilo šest finalistů. Pracovní čas kola byl 10min. Termika nepřicházela, takže musela rozhodnout výkonnost modelů. Mira odstartoval jako druhý v pořadí. Letěl pěkně kolmo nahoru, otevřel streamer a pěkně letěl. Jirka startoval až jako předposlední. Raketa mu ale při startu trochu uhnula po větru (letěl totiž z vypůjčené rampy, naši měl Mira). Také ihned otevřel streamer a snášel dolů bez závanu termiky. Všechny rakety letěli velmi podobně a rozdíli byli minimální, nikdo si nemohl být jistý svým umístěním. Takže jsme se všichni potkali u výsledkové tabule a čekali na výsledky.
Pro nedostatek personálu výsledkovou tabuli tentokrát obsluhovala Soňa.
Bohužel jsme nezvítězili. Vítěz zaletěl čas 33s. Jen o 2s zpět byl ale Mira. Jeho druhá stříbrná medaile na tomto mistrovství. Super. Jak jsem psal, bylo to velmi vyrovnané. Mira se o to druhé místo dělil s jedinou slečnou ve finále. A zbývající tři závodnici, všichni ve stejném čase jen o 3s horším, byli na děleném 4.místě. Mezi nimi i Jirka.
Finále bylo krásným vyvrcholením celého mistrovství. Na těch šest finalistů upírali oči všichni přítomní a všem pak patřil potlesk za krásný souboj.
Pak již bylo na řadě vyhlášení vítězů. Každý z našich závodníků si šel na stupně vítězů (odměňovala se totiž i 4tá místa). Nakonec jsme si z tohoho mistrovství odvezli 1,2,2,3,4,4,5,6… místo.
Myslím, že kluci a holka mohou být spokojeni z výsledky kterých dosáhli. Rodiče si to taktéž užili. Jak přes den, tak v noci. Troufám si tedy prohlásit, že soutěž byla úspěšná….
Stříbrná medaile pro Mirka v kategorii padák a čtvrté místo pro Frantu
Titul Mistra ČR pro Čendu v kategorii raketoplán. A bronz pro Alču
Stříbrná medaile pro Mirka v kategorii malý streamer a čtvrté místo pro Jirku
Zde jsou všichni vyškovští závodníi
A zde je celá výprava z Vyškova
všechny fotky zde:raketyvyskov.rajce.idnes.cz/2018_06_Mistrovstvi_CR_zaku_Krupka/
J.Š.